sobota 27. září 2014

Údržba webkamery z vodojemu

Tak se nám podařilo kameru sundat a hned jsem zjišťoval v jakém je stavu. Víc napoví následující fotografie.





  
Vytržené uchycovací matice

Deformace distančního držáku

Vytrhané matky z uchycení a deformovaný mezikus= vůle jako prase

Holá hřídel

 
Úprava mezikusu

Šrouby prošroubované skrz uchycovací kolečko které už je přidělané na hřídely

Výsledek... o stoprocent lepší stav než předtím a snad chvilku vydrží. Tato sestava dílů je absolutně poddimenzovaná.


Další úprava spočívala v úpravě hlavního držáku celého rotátoru. Princip byl vysvětlen v předchozím příspěvku. Zde je finální provedení. Zlepší velice znatelné.








 Poslední úprava spočívala v přidání RTC obvodu s vlastní baterií, teď už problém se ztrátou pojmu o čase nebude :)




Takže sesumírováno se udělalo toto:

Oprava uchycení kamery
Úprava držáku celého rotátoru
Výměna signalizační LED diody (shořela :)
Přidání RTC obvodu
Přidání spojek na kabely z důvodu jednodušší demontáže
Pořádné umytí čelního skla :)




čtvrtek 5. června 2014

Úprava webkamery

Tak po nějaké době provozu webkamery na vodojemu jsme zjistili, že originální držák rotátoru nezvládá rozmary počasí a video z celého dne je při větru solidně "rozklepané". Za vše může nenápadná plastová součástka která přenáší celou váhu kamery na stožár.

Přes horní tři šroubky je přidělaná kompletní kamera. Celou váhu a namáhání drží tři šestky šroubky.

Pohled skrz držák na tři díry kam přijdou šrouby které drží vlastní kameru, už od pohledu je jasné, že uchycení to není kdovíjak stabilní. 

Moje úprava, prodloužené štefty, na ozubené kolo dosedal původně plastový držák.

Veškerou váhu teď nese kousek trubky o daleko větším průměru než původní plastový držák.

 a vlastní uchycení

Rozdíl oproti původnímu držáku je markantní.

a přichycení na stožár


Poslední úprava přijde pro kameru na Černigov. Jde o zesílení původního plastového uchycení, funkce je jasná z fotek. Černigovská kamera není tak těžká jako ta z vodojemu, takže to bude stačit.




neděle 13. dubna 2014

Letecké pedály

Dneska trochu odbočíme.

Přišel požadavek na pořízení leteckých pedálů k FSX simulátoru. Po omrknutí cen za kolik se prodávají bylo jasno, postavit si to sám. Výsledek vidíte na fotkách. Nerezová rámová konstrukce a trocha elektroniky. Elektronika pochází ze starého vylágrované joysticku, jedná se vpodstatě pouze o USB A/D převodník a trochu omáčky okolo. Původní potenciometry sem vyhodil a dal nový. Snímá se pohyb rámu se pedály. Přesnost je velmi dobrá i když jde jen o 8bit převodník. Na vrchu pedálů jsou po vzoru 737NG dvoje "brzdy". Každá brzda brzdí jednu část podvozku (hodí se velmi při zatáčení a brzdění po přistání v bočním větru) Poslední věcí co mi zatím chybí jsou pružiny pro vracení pedálů do středové polohy.

Vlastní konstrukce s pohyblivým rámem přesně jako ve skutečném letadle. Černá krabička obsahuje elektroniku.

Na vrchu pedálů jsou brzdy, levá brzdí kola napravo, pravá brzdí kola napravo

Snímací potenciometr polohy rámu pedálu

Hlavní rám je usazený na gumových silentblocích aby nejezdil po zemi když zuřivě dupete do brzd před koncem runwaye :)

Letecké pracoviště, víc k ovládání letadla nepotřebujete, pravda ještě přemýšlím nad trimry ale to do budoucna :)


 Nakonec ještě statická ukázka funkce, 737NG před vjezdem na dráhu na LKPR

sobota 8. března 2014

Člunkový srážkoměr

Tak po menší pauze si připojíme k raspberry další periferii. Jelikož nám v meteo datech chybí srážkoměr, jednoduše ho připojíme.

Využijeme k tomu opět osvědčený čítač PCF8583. K Raspymu můžeme připojit maximálně dva čítače. Pokud přivedem na nohu č. 3 GND nebo VCC měníme I2C adresu z 050 na 051

Takhle vypadá check i2c sběrnice pokud jsou připojeny oba čítače.

root@raspberrypi:~# i2cdetect 1
WARNING! This program can confuse your I2C bus, cause data loss and worse!
I will probe file /dev/i2c-1.
I will probe address range 0x03-0x77.
Continue? [Y/n] y
     0  1  2  3  4  5  6  7  8  9  a  b  c  d  e  f
00:          -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
10: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
20: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
30: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
40: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
50: 50 51 -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
60: -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- --
70: -- -- -- -- -- -- -- --

Vidíme oba čítače na adrese 50 a 51. Padesátku využívá intenzimetr a my použijeme 51.
Tady je schéma zapojení.

 Optický oddělovač použijeme z důvodu delšího vedení (na střechu) aby nám případně nějaká indukce neodpálila čítač i s raspym.  Jinak je zapojení velice jednoduché.


Teď si ukážeme jak zobrazit data z čítače.


#!/usr/bin/python
# -*- encoding: utf-8 -*-

import smbus
import time


bus = smbus.SMBus(1)    # novejsi verze Raspberry Pi (512MB)


# status registr obvodu pcf8583 nastavit na "EVENT COUNTER"
bus.write_byte_data(0x51,0x00,0x20)

while True:
  # nulovani registru s nacitanymi impulzy v obvodu PCF8583
  bus.write_byte_data(0x51,0x01,0x00) # vynulovat LSB
  bus.write_byte_data(0x51,0x02,0x00) # vynulovat prostredni bajt
  bus.write_byte_data(0x51,0x03,0x00) # vynulovat MSB

  time.sleep(60)  # pockat jednu minutu, behem ktere si bude citac sam pocitat impulzy


  # zjisteni poctu impulzu v citaci a prevod do desitkove soustavy
  counter =  bus.read_i2c_block_data(0x51,0x00)
  rad1 = (counter[1] & 0x0F)             # rad jednotek
  rad10 = (counter[1] & 0xF0) >> 4       # rad desitek
  rad100 = (counter[2] & 0x0F)           # rad stovek
  rad1000 = (counter[2] & 0xF0) >> 4     # rad tisicu
  rad10000 = (counter[3] & 0x0F)         # rad desetitisicu
  rad100000 = (counter[3] & 0xF0) >> 4   # rad stotisicu

    count = (rad100000 * 100000) + (rad10000 * 10000) + (rad1000 * 1000) + (rad100 * 100) + (rad10 * 10) + rad1
  print "Pocet impulzu v pocitadle = " , count

  cas = time.strftime("%H:%M ", time.localtime())
  soubor_RAM = file("/cesta/dest.txt",'w')   # k souboru v pameti se budou porad pridavat dalsi radky s daty (append)
  soubor_RAM.write(cas + str(count) + '\r\n') # zapsani datumu casu a poctu impulzu do souboru v RAMdisku
  soubor_RAM.close()
tento obsah uložte např. do "dest.py", jednoduše ho pak zavoláme python dest.py a už běží

myslim, že je to velice jasné k pochopení jak to pracuje, pokud budete mít čítač na pozici 050 změňtr všechy 0x51 na 0x50. Tento skript stačí pustit po startu systému a už pracuje sám. Stačí pak přes webserver (např. lighttpd) zobrazovat data, to už nechám na každém z vás.

Ještě fotodokumentace






Jak pracuje člunkový srážkoměr ? toto praktické video to osvětlí. Vodovod simuluje déšť :)


 


sobota 22. února 2014

Měření radiačního pozadí země přes internet


Tak, dneska se podíváme na trochu specialitku.

Jedná se o doplněk k meteostanici  pro měření přírodního radiačního pozadí země a to
intenzimetr IT-65.

Co je intenzimetr IT-65 ?
klikněte zde
a zde

Více o měření radiačního pozadí najdete zde



ukázka funkce


Základem je funční IT-65, pro napájení 3V jsem použil oblíbený čínský měnič, to byla jediná úprava a je plně vratná, kdykoli lze použít přístroj s bateriemi a vyrazit do terénu.

Pro sledování a zpracování impulzů slouží počítač Raspberry a čítač PCF8583 komunikující přes I2C s Raspberry. Funkce je taková, že se spustí pythoní kod a aktivuje se čítač. Přesně po minutě se z něj vyčte hodnota, resetne se a pokračuje dál v čítání. Skript zajistí uložení hodnoty do souboru a pak už se dál zpracovává např. do grafu apod.

Více o zařízení napoví fotky

Komplet zařízení, je zcela autonomní, stačí mu pouze zásuvka a připojení k internetu. Na zařízení běží vlastní webserver který zobrazuje aktuální hodnoty

Sonda s GM trubicí, měřící gama záření

Zbytek elektroniky, horní led indikuje činnost, dolní se rozsvítí při impulzu. Lze opticky kontrolovat tzv. "praskání" GM trubice

Případně rovnou odečíst pomocí stupnice v mR/H


Vnitřek IT-65

Pomocný napájecí měnič 3V

Raspberry, měnič k jeho napájení a čítač impulzů

Budeme časem zpracovávat výstup do grafů a přepočet na další jednotky záření.


neděle 2. února 2014

Stepper motor

Pracuje se na novém webu a rozhraní pro webkameru na vodojemu tak zatím vydržte, výsledek bude stát za to.

Mimo to přišla další důležitá součástka na druhou kameru. Obdivuju balení :)




úterý 14. ledna 2014

Akce vodojem, hotovo!

Tak dnes se podařil hlavní cíl tohoto projektu. Podařilo se nám vše namontovat na plánované umístění na vodojemu na novém Hradci Králové  (ukázat na mapy.cz).

Trocha historie místa na kterém je webkamera umístěna.

Vodojem, tyčící se nad městem na kopci sv. Jana, nejvyšším místě v Hradci Králové, představuje jednu z typických dominant města a zajímavou technickou památku.
Věžový vodojem se nachází na kopci sv. Jana. Byl vybudován v letech 1936-37 firmou bratří Papouškové pro tehdy samostnou obec Nový Hradec Králové (i v současnosti pokrývá pouze spotřebu této městské části). Do vodojemu je čerpána voda ze sousedních podzemních vodojemů, v nichž je akumulováno cca 20 000 metrů kubických pitné vody, což se rovná 1,5 denní dávce zásoby vody pro celý Hradec Králové i okolí.
Vodojem připomíná antický sloup, jehož hlavici tvoří výrazná vodní nádrž, zatímco patku vytváří střecha podepíraná po celém obvodu sloupy, pod kterou je umístěn vchod do věže.  Nosná železobetonová konstrukce vodojemu je po celém obvodu dříku obalena hmotou z režného zdiva, v ní jsou na čtyřech místech vertikálně zasazena osvětlovací okna. Středem dříku je vedeno vodovodní potrubí, kolem kterého spirálovitě stoupá schodiště. Stěna nádrže je  hladce omítnuta a je ozdobena třemi plastickými horizontálními pásy. Věž je vybavena dvěmi vyhlídkovými terasami: první je umístěna poddrží po obvodu dříku a druhá je na střeše nádrže se zábradlím a lucernou.